Tábor Veselé Bahno IV.
29. 6. 2003
29. 6. 2003 30. 6. 2003 1. 7. 2003 2. 7. 2003 3. 7. 2003 4. 7. 2003 5. 7. 2003
Sobota 28. 6. 2003
Z Prešova jsem se přes Košice dostala do Plešivce něco před 17. hodinou a na nádraží už byl Pavouk a Jirka s Janou. Čekali jsme na vlak od Bratislavy, jestli ještě někdo dorazí. Přijela ještě Markéta a Tomáš, jeden ze tří nových lidí na letošním Bahně. Nikoho dalšího jsme už nikde neviděli, tak jsme vyrazili směr Ardovo. Ani jsme nestihli dojít k řece a proti jelo auto s Džorčem, Gabčou a Kleofášem. Kleofáš se přidal k nám, a tak jsme veškeré batohy naházeli do auta a šli jen tak nalehko. Stavili jsme se v Plešivci na první kofole, abychom se občerstvili na cestu. V Ardově už byl Bobek, se svým autem Zúgó, a Kolík. Ardovo vypadalo úplně stejně jako před rokem, jen městský úřad byl kvůli slavnostem opravený a nádrž u vyvěračky byla vyčištěná. U Milana se toho změnilo víc, protože si s manželkou pořídili prasátka a kočku. A ještě se připravovali na vykopání elektřiny do domu. Přijeli jsme zrovna v den, kdy v Ardovu byla vesnická zábava, kam nás Milan pozval. Vůbec mě to tam nebavilo, stejně jako všechny ostatní, nečepovali totiž ani kofolu :-((. Odebrali jsme se tedy po nějaké době k Milanovi a hrálo se na kytaru. Někdy tou dobou dorazila ještě Pája, další nováček. Já jsem se hned na začátku zavrtala do spacáku a poslouchala dokud mne nepřemohl spánek. Nejvíc mě potěšil Bobek s písničkou Paměť stromů, která se mi moc líbí.
Neděle 29. 6. 2003
Druhý den jsme vyrazili obtěžkáni zavazadly k Trojskému ponoru, kde jsme měli pokračovat v práci už třetím rokem. Cesta byla náročná jako každý rok, přeci jen je to asi 5 kilometrů a já s batohem se vleču jako šnek. Okoukli jsme „díru“ a tábořiště, které se vůbec nezměnilo. Zato ponor se na jaře zavalil, takže nás čekalo nepříjemné odklízení spadané hlíny a kamenů. Výdřeva naštěstí vydržela, ale bylo zřejmé, že bude potřeba udělat další dole, jinak se to může celé zavalit. Kluci se hned vrhli do stavby přístřešku na spaní a my jsme přihlížely, jak vědecky to řeší. Všichni se zabydleli a trochu se i pracovalo, ale byli jsme pozváni Milanem na guláš, takže jsme se někdy k večeru vydali zase do Ardova. Guláš nebyl a bohužel tím gulášem to neskončilo, ale problémy s Milanem pokračovaly dál v podobě nefunkčních baterek, které nám znemožňovaly po mnoho dnů práci. V Ardovu se k nám přidala Eva, poslední nováček na táboře, a dorazil i Doktor (Radek).